Sedma pro… Dominik Kobielusz, Ludvík Martynek a Štěpán Hořák

Když se v Třinci rozpadla nadějná parta kluků, která měla v tomto období bojovat v dorosteneckých soutěžích, zůstali aktivní pouze dva hráči. Brankář Dominik Kobielusz (na fotce dole vepředu) a Ludvík Martynek (nahoře třetí zprava). Oba se nyní zkouší prosazovat v nedalekém tradičním házenkářském městě, v Karviné. Přidal se k nim i o dva roky mladší Štěpán Hořák (nahoře druhý zprava). Všem jsme položili sedm otázek, přesně tak jak velí tradice naší rubriky Sedma pro…


Nazdar chlapci, povězte nám jaké byly vaše začátky s házenou?
Štěpán: Dobré, tím, že to bylo v Bystřici, tak jsem nemusel dojíždět moc daleko.
Dominik: Začátky si už moc nepamatuju. Vím, že jsme začínali s klukama ze školy a byla u toho velká sranda. Škoda, že jsem u házené vydržel jenom já. Naštěstí se připojil Ludvík.
Ludvík: Začátky jsou vždycky těžké, ale já jsem je měl ještě těžší, protože jsem začínal o dost později něž ostatní. Takže mi nějakou dobu trvalo, než jsem se do toho dostal.

Jaký je váš oblíbený post?
Štěpán: Křídlo a pivot.
Ludvík: Můj oblíbený post je určitě levá spojka.
Dominik: Jsem brankář. Možná bych vyzkoušel i jiný post. Bylo by to možná zajímavé, ale asi bych zůstal nejraději v brance.

Jaké je vaše oblíbené číslo dresu a proč?
Dominik: Moje oblíbené číslo dresu je 16, protože jsem s ním hrál už v Třinci.
Ludvík: Moje oblíbené číslo dresu je 13, protože jsem si jednou řekl, že třináctka je pro většinu smolné číslo, tak třeba pro mě může být šťastné.
Štěpán: 11.

Jak se po přestupu do Karviné změnil váš herní styl?
Dominik: To je složité. Přestupem se změnila spousta věcí. Nový kolektiv, kamarádi, trenéři, tréninkové jednotky a s tím určitě i herní styl.
Štěpán: Celkem hodně.
Ludvík: Snažím se být agresivnější nejen v obraně ale i v útoku a dostávat se více do střelby.

Jaký zážitek, který je spojený s házenou vám nejvíc utkvěl v paměti?
Ludvík: Asi když jsme se karvinskýma staršíma žákama skončili na Prague Handball Cupu devátí. Skončili jsme dokonce lépe než týmy, se kterýma jsme prohráli ve skupině.
Štěpán: Pragáč.
Dominik: Co se týče zážitků tak není jenom jeden, ale jsou to obecně zážitky z kempů.

Jaké jsou vaše házenkářské cíle pro budoucnost?
Štěpán: Žádné.
Dominik: To ještě nevím.
Ludvík: Nějaké moc velké cíle nemám, chci si prostě užívat každou minutu, kterou strávím na hřišti a nějak vážně se nezranit.

Co by jste vzkázali svým následovníkům, kteří začínají svou kariéru v třineckých barvách?
Štěpán: Ať chodí na tréninky a poslouchají trenéra:-)
Dominik: Hlavně ať se u toho baví.
Ludvík: Určitě se snažte vyhrát, bavte se hrou a nebojte se, jděte do toho naplno!

Děkujeme za rozhovor a v dalším průběhu kariéry přejeme spousty úspěchů a pevné zdraví;-)



1.díl „Sedma pro… René Kobielusz“
2.díl „Sedma pro… Jana Rzymanová“
3.díl „Sedma pro… Tereza Niedobová“
4.díl „Sedma pro… Natálie Klimková a Markéta Halapatschová“
5.díl „Sedma pro… Evžen Slanina“

Web vytvořil Vojtěch Molin