Sedma pro… Jana Rzymanová
Druhý rozhovor se série „Sedma pro…“ vyplní okurkovou sezónu před začátkem jarní části sezóny. Málokterý oddíl se může pochlubit tím, že jeho členem je delegátka, sudí, trenérka, místopředsedkyně výboru a donedávna i organizační pracovnice v jedné osobě. Náš oddíl to štěstí má, tou osobou je Jana Rzymanová. Té jsme ve druhém díle naší rubriky „Sedma pro…“ položili sedm otázek:
Dobrý den Jani, na začátek rozhovoru nám prosím zhodnoťte podzimní část sezóny?
V kategorii mladších žáků věkově odpovídají pouze 3 hráči, kde bych chtěla pochválit Štěpána Hořáka, který v podzimní sezóně nastřílel 70 branek. Jinak zde máme věkově minižáky, kde je velmi úspěšný David Wojnar se vstřelenými 33 brankami. U děvčat je situace podobná a zde zaslouží pochvalu Natálie Samiecová se vstřelenými 39 brankami. Házená je kolektivní sport a pochvalu si zaslouží samozřejmě všechny děti. V těchto kategoriích se představilo rovněž mnoho nových tváří a rozhodně nezklamali. Musí nasbírat ty správné házenkářské zkušenosti a své výkony nám teprve ukážou. Co se týče mužů, tam to bylo komplikovanější z důvodů častých zranění a pracovního vytížení. Jsme rádi za posily z Karviné, kdy nám tito bývalí profesionální hráči předvádějí, jak je možné hrát rychlou a jednoduchou hru s touhou po vítězství. Za zmínku stojí utkání s Trnávkou, kde nám vítěství 37:27 vychytal brankář, který je hráč Martin Rzyman.
A jaké jsou plány a cíle pro jaro?
Já osobně bych si přála, aby děti nabrali větší sebevědomí, získali jistotu v jednotlivých herních situacích. Aby prodali to co se učí na trénincích, aby každý hráč nebo hráčka měli touhu dát si gól a měli ten správný tah na bránu. Doufám, že u mládeže bude jaro lepší. U mužů věřím v překvapení 
V házené máte několik funkcí. Která z nich Vás nejvíce baví?
To nelze jednoznačně říct, každá funkce má něco do sebe. Delegování mě dostane k nejlepším utkáním v rámci extraligy mužů nebo WHIL žen. Utkání jsou plné emocí, zvlášť v současné době, kdy jsou jednotlivé utkání velmi vyrovnané a vrcholí boje do play off.
Trénování dětí mě nabíjí energií, člověk zde může tvořit mladého člověka, což je asi nejtěžší úděl trenéra. Určitě každého trenéra potěší, když vidí, že na začátku přijdou děti, které neumí chytit míč, driblovat, správně hodit míč a říkají, že to nejde.. a po roce trénování je pěkný pohled na tyto děti, kterým už základní házenkářské techniky nedělají problémy.
Jako rozhodčí mám možnost setkat se s lidmi, která znám již léta a sledovat, jak se daří celkům v našem kraji. Při rozhodování utkání mládeže vidím růst talentů chlapecké i dívčí házené v našem okolí a možná jim můžu i poradit, co můžou zlepšit v rámci herní činnosti.
Jelikož Váš syn Martin hrával a jste i dlouholetá trenérka, můžete porovnat pohled na hru z pozice trenérky i rodiče. Vnímáte určitý vliv, či tlak rodičů na prosazování svých dětí? Nebo je to spíše problém ambicióznějších klubů?
U nás jsem se s tím taky setkala, ale myslím, že by rodiče měli pochopit, že děti hrají jakýkoliv sport především pro radost, aby se naučili disciplíně, touze se něčemu naučit a něco dokázat. Požadovat nějaké výsledky bychom mohli snad až u kategorie starších žáků, ale ta radost ze hry a z dobrého kolektivu by se neměla vytrácet. Samozřejmě, když je dobrá komunikace s rodiči, kdy jim vysvětlíme co a jak a proč, tak by problém být neměl.
Oproti minulým letům se zlepšila i spolupráce s jinými oddíly. Kluci například jezdí na tréninky do Karviné, děvčata zase úzce spolupracují s Bohumínem či Porubou? Je to podle Vás přínosné?
Určitě je to přínos pro menší oddíly, které nemají za sebou zázemí velkého klubu a je to přínosné pro talenty, kteří vidí, že i když jsou ve svém oddíle nejlepší, v konkurenci podobných talentů se musí ještě zlepšovat. Je to rovněž dobrá vizitka našich trenérů, kteří tyto talenty podporují a dávají jim možnost sbírat házenkářské dovednosti na kempech v RHC v Karviné, Frýdku Místku, Porubě nebo v Bohumíně. Věřím, že i pro nás to bude přínos a budeme moci vytvořit další kategorie mládeže, jak starších žáků, žaček nebo dorostu.
Členy našeho oddílů jsou i perspektivní mladí rozhodčí Anna Pietrová či Dominik Kowalczuk. Mají potenciál dostat se třeba tak daleko jako vy?
Každý z nich má potenciál. Anička má odpískáno hodně utkání. Ve svém věku již měla možnost několikrát vést utkání mužů a v současné době již řídí utkání organizované celostátním házenkářským svazem. Líbí se mi na ni, že jezdí hodně na turnaje, kde získává zkušenosti a v podstatě praxe patří k nejlepší cestě ke zlepšování. Byla na turnaji ve Švédsku, na Slovensku – Košice, Stupava. Pravidelně jezdí na velký mezinárodní turnaj do Prahy, kterého se zúčastňuje na 500 družstev z celého světa. Plány a cíle má vysoké a věřím, že má šanci se dostat na mezinárodní úroveň. U Dominika je trošku problém s časovým vytíženým, poslední dobou mu to moc nevycházelo z pracovních důvodů Při řízení utkání se mi líbí, že je nekompromisní a určitě má tu správnou kontrolu nad řízením utkání.
Závěrem jedna otázka z mimo házenkářského prostředí. Jak nejraději odpočívá Janka Rzymanová ve volném čase?
Jednoznačně na zahrádce, je to úžasný relax
Děkujeme za rozhovor.