Sedma pro… René Kobielusz

Na našich webových stránkách se nyní budeme snažit, v rámci této nové rubriky „Sedma pro…“, představit vám členy našeho oddílu, kteří nejsou možná tolik známí pro příznivce třinecké házené.
Pro tentokrát jsme položili sedm několik otázek trenérovi minižactva. Čtyřiačtyřicetiletý obyvatel Bystřice, pracuje v Dopravě TŽ a svým pozitivním přístupem a zábavnou formou rozvíjí dovednosti a vlastnosti našich nejmenších talentů.
Autorem dnešní „Sedmy pro je…“ René Kobielusz


Ahoj Renku, na úvod nám prozraď, jak ses vlastně dostal k trénování házené?
Ahoj, k trénování jsem se dostal kvůli nebo díky mému synovi, který začal házenou hrát a já jako rodič, jsem se zapojoval. Pak jsem dostal nabídku udělat si trenérskou licenci a teď trénuju minižáky v Bystřici.

Trénuješ i floorbal, řekni mi tvůj názor v čem je tento sport nejvíce podobný házené?
V čem jsou podobné? Každopádně v tom, že mají děti pohyb. Oba sporty jsou specifické a rozdílné.

Za starší žáky v třineckém oddíle chytá tvůj syn Dominik, jak často doma probíráte házenou a jeho výkony?
Docela často koukáme na házenou v televizi a hodnotíme hru. Zvlášť výkony brankářů. O synových výkonech komunikujeme hlavně po jeho zápasech.

Rok od roku se zhoršuje situace mladých dětí, které místo sportování raději sedí doma u počítačů a mobilů. V čem tkví dle tvého názoru největší problém? Nezájem rodičů, lenost..?
Jak bylo řečeno, trénuju házenou i florbal, a tak mohu říct, že to není pouze v dětech. Je spousta dětí, kteří by rádi sportovali, ale narážejí na nezájem rodičů. Na různých akcích, ať už to jsou turnaje, soutěže nebo tréninky, tak potkávám stále ty samé děti a rodiče. Na druhou stranu některé děti jdou ze školy domů, neučí se, nemají zájem o nic. Pouze o telefony, herní konzole atd. Rodiče jsou rádi, že děti „neotravujou“, protože na ně nemají čas.

Již třikrát ses s družstvem chlapců spoluúčastnil prestižního turnaje Prague Handball Cup? Jak zpětně hodnotíš přínos tohoto turnaje?
Myslím, že přínos pro děti to mělo hlavně v získávání zkušeností. Děti se utkali s předními týmy např. Německa, Dánska, Belgie, Francie, Chorvatska, Slovenska, Rakouska atd. Myslím, že bylo dobré i to, že děti okusily atmosféru tak velkého a kvalitního turnaje.

Jsi velmi zaneprázdněný rodič, volného času nemáš nazbyt. Přesto nám prozraď, jaké je tvé nejoblíbenější hobby?
Klasika, hlavně rodina a práce kolem domu.

Ví se o Tobě, že velmi rád fotíš. Kdy můžeme očekávat další hezké momentky z házenkářských utkání?
To je problém. Já teď jezdím na turnaje s minižáky jako trenér a na soutěžní utkáni žáků nejezdím. Ale když je možnost, využívám ji.

Děkujeme za rozhovor.

Web vytvořil Vojtěch Molin