Po více než roce se nám podařilo připravit další rozhovor Našimi respondenty byli tři odchovanci našeho oddílu, kteří v právě končící sezóně oblékali dres Baníku Karviná.
David Wojnar do této chvíle nastoupil do osmnácti utkání ve druhé lize mladšího dorostu. Připsal si výtečný počet 80ti branek a také jednu branku v pěti zápasech dorostu staršího.
Jan Szolony odehrál osmnáct zápasů v mladším dorostu a zapsal 47 branek. V únorovém střetnutí proti Klimkovicím skóroval dokonce desetkrát. Za starší dorost nastoupil jednou.
Největší počet zápasů z našich odchovanců má Erik Wojnar. V součtu všech soutěží sehrál do dneška 49 zápasů a radoval se z vysokého počtu gólů (168).
Hosty desátého dílu naší rubriky Sedma pro… jsou Jan Szolony a bratři Wojnarové.

Zdar chlapci, povězte nám o tom jaké byly vaše začátky s házenou?
Honza: Tak s házenou jsem začal ve Vendryni jako minižák v první třídě, kde jsme jezdili na zápasy do Třince a později jsem přestoupil do Třince do mladších žáků a tuto sezónu jsem s Erikem a Davidem v Karviné.
Erik: Moje začátky byly jak u každého kdo z něčím začínal, neuměl jsem házet ale postupem času to bylo lepší a lepši díky mým pánům trenérům a paní trenérce.
David: Začátky byly těžké, vůbec jsem nevěděl, že takový sport existuje, ale myslím, že nám to docela šlo. Měli jsme dva tréninky týdně s paní Rzymanovou a pak i se staršíma klukama v hale, kde nás trénoval pan Pánek a Rzyman. Chodili jsme tam s bráchou rádi a pak jsme si řekli, že to chceme dělat jak nejdéle to půjde.

Jaký je váš oblíbený post?
Honza: Pivot.
Erik: Pravá a levá spojka.
David: Spojka levá a pravá, ale hraju někdy i střední spojku.

Každý hráč mívá své oblíbené číslo dresu. Prozradíte nám které číslo to je a proč?
Honza: 21 protože to je jediný dres, do kterého se vlezu.
Erik: Měl jsem hodně čísel ale mé nejoblíbenější číslo je 15, protože se mi v něm hodně daří a líbí se mi to číslo.
David: Myslím si, že na čísle nezáleží, protože jsem jich už měl mnoho, ale teď v Karviné mám v mladším dorostu 12 a ve starším 9, protože jsem v ní odehrál své první zápasy za Karvinou.

Jak se po přestupu do Karviné změnil váš herní styl?
Honza: Dříve jsem se věnoval i hraní na spojce a po příchodu do Karviné jsem začal hrát pouze pivota.
Erik: Změnil se docela dost, naučil jsem se hrát kolektivně a zlepšil jsem se fyzicky i herně a to jenom díky trenérům, ale myslím že je toho hodně co zlepšovat.
David: Až tak moc ne, ale zlepšil jsem se ve spolupráci s pivotem a v kličkách.

Jaký zážitek, který je spojený s házenou vám nejvíc utkvěl v paměti?
Honza: Na jednom zápase v minižácích jsme o poločase vyměnili strany a já jsem to nevěděl. Rozběhl jsem se na svojí branku a dal jsem si vlastní gól a až potom jsem zjistil, že jsem měl útočit na opačnou stranu
Erik: Když jsme se s klukama z Karviné probojovali do Žákovské ligy.
David: Prague Handball Cup, tam jsem se stal čtvrtým nejlepším střelcem ve své kategorii.

Jaké jsou vaše házenkářské cíle pro budoucnost?
Honza: Příští rok jdu na hostování do Zubří a chtěl bych se tam ukázat a co nejlépe zapadnout a v budoucnu bych se chtěl dostat do áčka Karviné.
Erik: Jako od každého jiného sportovce, dostat se do nejvyšší ligy na světě.
David: Dostat se do áčka Karviné, do reprezentace a pak se uvidím… možná do zahraničí.

Co by jste vzkázali hráčům a hráčkám, kteří stejně jako ty, začínají s házenou v Třinci?
Honza: Ať neodcházejí od tohoto sportu a pokračují v budoucnu s házenou a ať do každého tréninku dávají sto procent.
Erik: Makat, makat, makat a poslouchat trenéry protože ti vás dokážou naučit ty základní věci co potřebujete a potom to je jenom na vás jestli chcete nebo ne.
David: Pokud chcete něco dokázat, tak musíte makat a nepřestávejte hrát házenou, je to úžasný a komplexní sport.

Děkujeme za rozhovor. Jsme rádi, že kluci nezapomněli kde mají své házenkářské kořeny. Ať se v další kariéře daří čím dál lépe!